Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté mineralokortikoidních receptorů neboli MRA (zkratka pochází z anglického názvu mineralocorticoid receptor antagonists) blokují účinky hormonu aldosteronu. Tento hormon je přirozeně vytvářen nadledvinami, nicméně při srdečním selhání dochází k jeho nadprodukci, což může vést k dalšímu zhoršování srdečního selhání. Obvykle se podávají společně s inhibitory ACE a/nebo beta-blokátory. Antagonisté mineralokortikoidních receptorů ovlivňují i vylučování vody a solí ledvinami, mají tak slabý dehydratační účinek a během léčby může stoupat množství draslíku v krvi. Viz také antagonista, mineralokortikoidy, receptor.

Antagonisté androgenních receptorů jsou léky blokující účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na androgenní receptory. Antagonisté androgenních receptorů se řadí mezi antiandrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prostaty. Konkrétním příkladem je enzalutamid. Viz také antagonista, androgenní receptory.

Antagonisté NMDA receptorů jsou léky, které se používají při léčbě některých typů demence (tzv. antidementiva). Tyto léky se vážou na tzv. NMDA receptory a zabraňují tím vazbě glutamátu (jejich přirozeného ligandu), čímž brání uvolňování vápníku do nervových buněk. Antagonisté NMDA receptorů bývají předepisovány zejména pacientům s Alzheimerovou chorobou. Příkladem antagonisty NMDA receptorů je memantin. Viz také antagonista, receptor.

Adrenergní znamená vztahující se k neuronům, v nichž jako neurotransmiter působí adrenalin, noradrenalin nebo podobná látka. Viz také cholinergní, serotoninergní, dopaminergní.

Beta-hydroxy-beta-metylbutyrát neboli HMB (zkratka pochází z anglického názvu β-hydroxy-β-methylbutyrate) je metabolický meziprodukt, který v lidském těle přirozeně vzniká v rámci metabolismu leucinu (to je jedna z esenciálních aminokyselin). V malé míře se HMB vyskytuje i v potravinách. O HMB se relativně nedávno začali zajímat sportovci, protože jeho příjem může omezit odbourávání proteinů ze svalů, zlepšovat sílu a svalovou hmotu. Tyto účinky však byly zatím pozorovány pouze u netrénovaných jedinců. Kromě toho se dlouhodobý příjem HMB nedoporučuje, protože nejsou k dispozici data o jeho účincích na lidské tělo za delší časové období.

Antagonista je látka působící proti efektu jiné látky. Příklady: LSD jakožto antagonista serotoninu se váže v mozku na serotoninové receptory (tzn. na místa, kam se za normálních okolností váže serotonin) a vyvolává zcela jiné účinky, než by měl serotonin. Agomelatin jakožto antagonista 5-HT2C receptorů působí jako antidepresivum. Opakem antagonisty je agonista. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz antagonisté.